Možná Ajuška bude opravdu nožičku zvedat nebo napodobí tetu Chrupku. Ta když jsme byli na dovolené společně se známými co mají ovčáka Dárečka, když viděla jak zvedá nožičku, ne, že by ho napodobila, ale vymyslela si lepší způsob. Při čůrání stála na předních a zvedala obě zadní nohy. Vlastně taková čůrací stojka. :-)
Co nového...
12.07.2012 22:54
Přicházíme o přátele, dračí pohled, proč jsme chtěli fenku a co z toho vzešlo.
Tak jsme zjistili, že co máme Ajku, přestali jsme mít přátele. Z mnoha našich přátel se totiž stali především přátelé našeho psa. Opravdu. A nejen z přátel, už i mí rodiče když volají, ať přijdeme na návštěvu, zahajují hovor větou: co ta holčička strakatá hubená, jak se má a kdy ji zase uvidíme? Stručně shrnuto, kamarády teď můžeme lehko rozdělit na ty, kteří zůstali našimi kamarády (nejprve se vítají s námi a ptají se, jak se máme) a druhá skupina jsou ti, kteří se stali především kamarády našeho psa (nejprve se vítají se psem a ptají se ho, jestli ho pánečkové moc nezlobí...). Korunu tomu nasadil náš kamarád Kudu Kan, který se do Ajky naprosto zamiloval při naší společné cestě Rumunskem a se kterým jsme se nedávno domlouvali na společné posezení. Do e-mailu ohledně srazu nám napsal tuto odpověď: "oki tak v neděli - snad zas neco neselže ..a vemte mi ženu tu strakatou šílenou :D". Na to už Radovan řekl jen, že namísto na Pijavu bychom měli zajít do oploceného výběhu pro psy a nechat tam Ajku s kamarádem Kudu pořádně vylítat...
Radovan vůbec poslední dobou perlí. Především od té doby, co je lazar (ruka namožená při nošení Ajky u mechových jezírek se po důkladné kontrole a asi osmi rentgenech ukázala především artritická v rameni a krk uhnutý do boku, což v kombinaci s nezvyklou zátěží způsobilo naprosté odrovnání Radovana a Ajka teď není doma jediná, kdo dostává zvýšenou dávku kloubní výživy). Tuhle třeba když Ajka ležela v předsíni na pelechu a z černé hlavy na nás blýskaly její žlutohnědé oči, prohlásil Radovan, že podle Ajky určitě někdo vymyslel vzhled draka - dračí pohled: žlutě svítící štěrbinky namísto očí. :-D Nebo když jsem mu radostně sdělovala, že naše kamarádka má doma další vrh akiťátek, první, čeho si Radovan všiml bylo, že tam omylem napsala datum narození 28.6.2010 namísto 2012... :-) To jsem já třeba totálně přehlédla!
A teď podle nadpisu "proč jsme chtěli fenku a co z toho vzešlo" asi všichni čekají nějakou informaci o tom, že jsme Ajku neuhlídali a je březí. Tůdle nůdle! Nečekané následky naší volby mít fenku jsou míněny trochu jinak. Fenku jsem si vymrčela já, Radovan by radši psa, ale já chtěla poddajnější a mazlivější feňulku, která mi cestou do práce nebude s prominutím obechcávat všechny rohy, které mineme. S poddajnou a mazlivou povahou Ajka naprosto splnila všechna očekávání, ba i předčila - je naprosto submisivní (vůči lidem i psům) a umazlená je někdy až moc. Ale co se týče těch rohů... Já jsem snad nikdy neviděla TAKHLE učuchanou fenku. Žádný psí vzkaz nemine bez povšimnutí a její představa ideální procházky je střídat tryskolet se začucháváním u pesemesek. Zpravidla ani není možné ji od čuchání odvolat, každý počuraný list pročítá ze všech stran, aby jí nějaká informace neunikla, neslyší, nevidí a jediná šance je doslova ji odtrhnout vodítkem. Nejčuchavější je samozřejmě ráno a večer, naše ranní cesta na šalinu vypadá opravdu vtipně: Ajuška se začuchá, já ji zavolám, nic, tak ji odtrhnu, Ajka mě tryskem předběhne, začuchá se, já ji zavolám, nic, tak ji popoženu, Ajka mě tryskem předběhne, začuchá se... :-) Občas při tom dokonce zapomene, že by měla také vykonávat nějaké tělesné potřeby... Už jen čekám, kdy začne zvedat nožku a psí vzkazy přečurávat!