Zimní jarní dovolená

Vzhůru do závějí!

Na spoustu věcí poslední dobou nějak nebyl čas... Především jsem se ani nenamáhala zmínit, že Ajušce byly už dva roky! Nejvyšší čas, aby začala dostávat rozum... :o) Namísto něj od nás jako loni dostala rýžovo-srdíčkový dort, ze kterého byla skutečně nadšená, a pár zábavných hraček k tomu. Krátce po jejích narozkách jsme měli naplánovanou také dovolenou, která byla srdečně uvítána samozřejmě i Ajkou. Vyrazili jsme na dovolenou původně plánovanou jako předjarní až jarní, ale díky letošní dlouhé zimě nakonec zcela zimní a horskou. Jeli jsme do Deštného v Orlických horách.

Měli jsme domluvené ubytování v chatě, kde díky našemu příjezdu již po zimní sezóně nebyl pokoj prohřátý a trvalo dva dny, než se zdi vyhřály natolik, abychom nemuseli spát ve svetrech a podvlíkačkách pod teplou peřinou. :-) Nebrali jsme s sebou ani běžky ani sněžnice, doufali jsme, že alespoň někam bude možné dojít pěšky. Sněhu bylo, no jako na horách. Ajka byla ze sněhového království v sedmém nebi a pokud zrovna nelítala jak šílená, nežrala sníh nebo neskákala jako klokan, snažila se aspoň zarvat hlavu pod sníh jako pštros a zjistit, co se dá načuchat pod závějí.

Protože byla Ajka teprve deset dní po plánované kastraci, vyrážela do hor s břichem oholeným kam až oko dohlédne. Preventivně jsme dostali mastičku na popáleniny a omrzliny (lehké popáleniny si Ajka přivezla už z Brna díky reakci na dezinfekci) a mastička pochopitelně přišla záhy na řadu. Sice jsem Ajce přešila novou vestu tak, aby kryla bříško co nejvíce, ale v hlubokém sněhu a s pravým psím nadšením nešlo Ajčino plešaté bříško nijak ochránit před odíráním sněhem a ani před lehkým omrznutím. Naštěstí nebylo poškození kůže nijak závažné a rozhodně nebylo pro Ajku nijak nepříjemné nebo bolestivé, takže si strakatá spokojeně užívala dvakrát denně lazebnické mazání bříška, což se jí pochopitelně více než líbilo (komu by taky ne!).

Ukázalo se také, že bandážky fungují jak mají, protože i při všech možných Ajčiných krkolomných eskapádách, tryskobruslení na ledu, skákání do neznáma a padání ve sněhu spojeném se ztrácením nohou, nestalo se jí za celou dobu naštěstí vůbec nic! Pánečci se se ztrácením nohou v hlubokém sněhu vypořádávali podstatně hůře! A nejhorší na tom všem bylo, že zatímco Ajka lítala celé dny jako smyslů zbavená, my se v hlubokém sněhu sotva plahočili a jen jí tiše záviděli.

Dovolená rozhodně stála za to, i když nejsme nadšenci zimního období! :o) Počasí nám chtělo udělat radost, a tak nás hned první den namlsalo nádherným sluníčkem, aby nám pak po zbytek pobytu dávalo najevo důvod, proč se Deštné jmenuje Deštné. 8)

Kdekoliv trochu slezl sníh nebo v mokřinách u potoků, objevovaly se namísto sněhových peřin závěje bledulí nebo opatrně vystrkovaly hlavičky devětsily. Kosi už zpívali své jarní písně a příroda se pomalu otřepávala od sněhu a lyžařů. Přestože koncem týdne už se oteplilo a bylo i pět nad nulou, po příjezdu do Brna, kde bylo dobře dvacet stupňů, zažili jsme parádní tepelný šok a marně jsme se snažili na nádraží v krosně najít namísto oteplovaček kraťasy. Užili jsme si tu dovču parádně a báááááááááječně jsme si odpočinuli!

Fotky máme rozdělené na tři části: první slunný den, výlety ve sněhu a dešti a výlety v dešti s broděním sněhem. :-D