Výletování 2009

Jarní výlety s Ursínem - Váté písky, okolí Brna, Šariš a Ohře, podzimní Český ráj a listopadová výstava v Praze.

Škoda fotky, která padne vedle... Tak alespoň malé shrnutí roku 2009 za využití některých psích foteček z výletů.

Hned jak se v dubnu trochu oteplilo, vyrazili jsme mezi naše oblíbené písečné duny. Ne sice k moři, ale k Bzenci na Váté písky. Ursínovi se výlet děsně líbil a několikrát se pokusil zdrhnout za srnkama i s baťůžky na zádech. Tak dostal přivolávací dril a pak už byl klid. Moc ho ale zajímala pískovna, dole hluboko pod námi jezdila auta a vůbec to tam stálo za prozkoumání. Naprosto nechápal, proč ho tam nenecháme vylítat. :-D

 

 

Na Velikonoce jsme zůstali v Brně, tak jsme aspoň vzali Ursína na okolovýlety. A nakonec to nebylo špatné. Sice byl po trochu delším výletu docela ušlý, ale byly to super vycházky. Jeden výlet byl z Řečkovic přes Babu po severním okraji Brna, druhý byl od koníků z Kuřimi po hřebenovce do Medlánek a k letišti. Cestou v lese jsme našli něčí náhubek, ale byl velký i Ursínovi, tož ho tam musela zapomenout nějaká fila nebo možná mamut! Tak jsme ho pověsili na rozcestník, třeba se někomu jinému hodil nebo si ho vzal původní majitel.

 

Na květen Radovan naplánoval putování po Šariši, o čemž tu bohužel nebude moc napsáno, protože já jsem namísto s nimi na Slovensko odjela s hordou kamarádů botaniků objevovat krásy flóry jižní Francie. Jisté ale je, že si Ursín puťák užil - byli jen dva lidé a dva psi, takže se dostali všude možně i nemožně, objevovali liduprázdnou krajinu i místní nádherné dřevěné kostelíky. Tak alespoň jedna ilustrativní fotečka Ursínka, kterak alternuje na téma "čtyři z tanku a pes".

 

Začátek června jsme přivítali na Ohři. Pro Ursína to znamenalo každý den zamotané mokré tlapičky v klubku pod sebou, hrozné neštěstí že nemůže seřvat každého psa na břehu a nepochopitelnou křivdu, proč nesmí v lodi stát a dívat se, cože to před námi na té řece tak hučí. Pro nás to znamenalo každé ráno a večer toho ubohého psíčka zase nutit něco sníst, podstrojovat mu nejlepšími kousky z Radovanovy večeře, sami jíst ráno až po vyběhání Ursínka a večer tak kolem desáté po jeho důkladném vyvenčení a vyprocházkování. Kromě toho na lodi (rozuměj pro Radovana) taková dovolená znamená udržovat zvědavých 40 kilo živé váhy v pozici pokud možno ležmo (co už naděláme, že si musí aspoň hlavu položit na bort, aby viděl dopředu a na břeh, však já si můžu vpředu sednout na opačný krajíček sedačky a tím vyvažovat, ne, nejde přece o naše pohodlí!!!), před každými peřejemi nebo jezem zašlapávání kňourajícího vstávajícího a loď ustavičně rozhoupávajícího Ursína zpět pod nohy, protože on prostě nutně musí vidět, kam se to zase řítíme. Takže celkově shrnuto jsme si vodu obrovsky užili a bylo nám spolu moc fajn. :-)

 

Přes léto jsme nějak pozapomínali fotit, hezká sbírka psích fotek je až ze záříjové dovolené v Českém ráji. Tam se Ursínkovi moc líbilo, všude voněla spousta zvířátek a pejsků, ale ty výlety, kdyby byly kratší, aby bylo v tlapičkách víc sil na dovádění se srnečkama!!!

 

V listopadu jel Radovan s Markétkou a akitami na výstavu do Prahy. Jako obvykle posbíral miláček Ike i odchovanec z Markétčiny ch. stanice Pearl River - pejsek Aaron - kdekterý titul se jim zlíbil. :-) No nejsou to nádherní medvídci?!

 

 

Tentokrát s námi Ursínek strávil i Silvestra, měli jsme takovou malou psí oslavu v Moravském krasu. Byly s námi ještě dvě fenečky, jejichž paničky musely do práce, takže jsme se při hlídání tří hafošků vůbec nenudili. :-D Počasí bylo poměrně přívětivé a společná vycházka se moc povedla. Skvělý start do dalšího roku!