Úvodní stránka - Víkendový výlet a oslava na Lesné

Víkendový výlet a oslava na Lesné

30.05.2011 07:04

Rybičky, sobotní propršený výlet s Ursínkem a nedělní oslava s Čitou.

Dostala jsem doma černý puntík za to, že jsem do sekce Pejsci a jiná zvěř zapomněla vložit info o našich rybičkách. Slíbila jsem to napravit a z dvaceti fotek jsem vybrala nějakou, která by se snad dala považovat za ilustrující. Kdo nikdy nefotil plovoucí rybičky v akváriu, nepochopí!

Protože jsme se ve čtvrtek nemohli dostavit k obvyklému večernímu venčení Ursína (respektive stalo by se z toho venčení noční a to by asi jeho majiteli úplně nevyhovovalo), domluvili jsme vycházku na sobotu. Lilo a lilo, a my se těšili na příjemnou vycházku po cyklostezce bez cyklistů. Ursínkův pan majitel stále polehává po nemoci, takže je psíček ještě pořád takový obalený izolačními vrstvami. ;-) Jako obvykle měl obrovskou radost, že nás vidí, řádně se s námi přivítal, oslintal nám kalhoty i bundy a mohli jsme jít. Cyklostezka byla příjemná, cyklisté se sice našli, ale jen ti skalní a moc jich nebylo. Prošli jsme se kolem Svratky a Údolím oddechu, kde jsme se zastavili v Pohodě na tekuté občerstvení. Za chvilku dojelo na blízké parkovací místo drahé auto, z něj vyskočila mladá výmarská ohařka a mladý belgický ovčák a v zápětí vyšli jejich majitelé. Taková zajímavá ukázka venčení psů. Ne, že by svým pejskům nasadili obojky nebo nedejbože náhubky! V místě výletů rodin s dětmi, cyklistů a pejskařů nechali psy běhat úplně volně, zašli do hospody na jídlo a psům přikázali "běhej". Ano, i takhle si může někdo představovat venčení psů. Bylo vidět, že psi mají dobré základy výcviku a poslouchají, ale majitelé nemohli ze zahrádky hospody vidět, kdo se blíží a jestli někoho jejich psi neobtěžují. Když za potokem v lese psi uviděli sbíhat ze svahu paní se psem, pořádně je vyštěkali, za což dostali od paničky velkou pochvalu. V zápětí ale šel pár lidí po naší straně řeky, načež se na ně oba psi vrhli stejným způsobem, štěkali jim do obličeje a skákali po nich. No být to já, tak si majitelka za rámeček nedá, co bych jí o její výchově řekla, ale ti dva lidé byli sice vyděšení, ale mile se usmívali a neřešili to. Tentokrát majitelka psy seřvala a přikázala běhat dál. Při odchodu jsme si neodpustili paní položit otázku, jestli někdy uvažovala nad tím, že vlastně jednou psy za hlídání a štěkání chválí a jednou trestá, takže nemůžou vědět, co se po nich vlastně chce. Paní nezaujatě přikývla a vypadala, že jsme urazili její hrdost na to, jak skvěle má vycvičené psy. Ach jo, marná snaha.

V neděli jsme měli na Lesné oslavu, což byl jako obvykle skvělý zdroj zábavy pro Čituli. Skákání do balicích papírů a číhání v nich je totiž zdrojem její velké radosti. Pouďte sami, tady je fotoseriál:

Čita objevuje papíry...