Uražená ješitnost

Farmářské trhy a jako obvykle několik střípků o Ajčině psí pubertě.

Měli jsme s pejsky bezvadnou neděli. Plánovali jsme zajít na poslední letošní Farmášké trhy na Pryglu, cestou vyzvednout Ursínka a nechat oba psy vylítat cestou kolem Svratky. Jak jsme zjistili, trefili jsme se zrovna do doby, kdy naši cvičákoví kolegové vyráží na dopolední nedělní lekci, takže cestou pro Ursína jsme v šalině potkali kamarádku Kamču s labíkem Harrym, a po vyzvednutí Ursína a popojetí dalším spojem k ZOO jsme potkali ještě další dva známé psy z našeho cvičáku. Jak tvrdil Radovan (já jsem se nedívala), poté co jsem zamávala na řidičku, že se psy nastupujeme, velice vesele nám zamávala na odpověď. Zřejmě proto, že Ajka s Ursínem byli pátým a šestým psem v tomto poloprázdném spoji... :-D Byl tam i silně nezvládnutý a nevychovaný kříženec malého knírače, kterého jsme ten den bohužel potkali ještě několikrát a pokaždé na nás ze všech sil řval a snažil se své paničce-důchodkyni vyrvat, aby mohl zakousnout všechny psy v dosahu... Pak nemají být lidi naštvaní na pejskaře, že jejich psi otravují okolí nevhodným chováním a štěkáním... :-(

Cestou kolem Svratky směrem k Pryglu Ajka lítala jak smyslů zbavená a když viděla, že tentokrát se k ní Ursín nehodlá přidat (měl spoustu práce s čucháním a nějaké honění se o závod ho vůbec nezajímalo), završila své úsilí alespoň střemhlavým letem přímo do řeky, kde střídavě plavala, pila a prskala. Zřejmě byla s teplotou vody vypouštěné z přehrady spokojená, protože se pokusila do řeky vlítnout ještě třikrát, naštěstí naše mohutné zařvání až padalo listí ze stromů jejímu dalšímu máchání zabránilo a Ursín tak neměl podnět k tomu, aby se do vody vydal za ní. Totiž - jednou namočený Ursín = navždy mokrý Ursín. Když už vypadá skoro suchý, projde vám kolem kalhot a můžete je ždímat... Nesmím na něj ale zapomenout prásknout, že si to koupání vynahradil cestou domů, kdy uviděl hned u břehu skupinku kachen, nelenil a vrhnul se mezi ně, zbrzdil se až v půlce řeky... Podotýkám, že lovení kačenek není nápad jemu vlastní, v jeho šesti letech ho to naučila kavalírka Orchidej. :-) Takže jsme vraceli kompletně mokrého psa. Jeho pan majitel byl jistě rád!

Ajka se stává čím dál náladovější a je pro mě čím dál těžší odhadnout, jak se kdy ve které situaci zachová. Puberta už s ní necloumá, řekla bych, že s ní přímo tříská. :-) Máme zase krásný pubertální zážitek. Odcházím si tak ráno do práce a protože jsem se zdržela, byly jsme s Ajkou doma ještě v okamžiku, kdy vstával do práce Radovan. Ajka měla jako obvykle příšernou radost, že ho vidí. Skákala kolem něj, mohla se uvrtět a vůbec ji nezajímalo, že jsem už nachystaná u dveří k odchodu. Když ani na čtvrté zavolání neposlechla a nepřišla ke mě za účelem připnutí obojku a opuštění bytu, ba naopak se tvářila, jako bych vůbec ani neexistovala, došla jsem si pro ni na druhý konec chodby (kde stále radostně vrtěla celým tělem kolem Radovana) a za kůži na krku jsem ji potupně odvedla ke dveřím. Ajuška byla k smrti uražena. Sveřepě přestala vrtět ocasem a stála u dveří jako smutná socha, jako sama uražená Ješitnost. Nechala se nastrojit, ale ani o mě nezavadila pohledem. Útrpně mě následovala k výtahu (zatímco Radovan se doma v předsíni válel po zemi v záchvatech smíchu) a její uraženecká nálada jí vydržela celou cestu na šalinu. Vzhledem k tomu, že urážlivé nálady mívá čím dál častěji, můžeme se těšit na další povedené zážitky. ;-)

Stal se také malý zázrak. Ajka byla po úterním cvičáku tak, ale TAK unavená, že téměř celou lekci flamenca prospala!!! To je rekord! Zato ve čtvrtek na tréninku byla dostatečně odpočatá, tak se strašně chtěla přidat k tanci, nakonec se ale smířila s bavlněným uzlíkem a alespoň nám jej vyzývavě házela pod nohy.

Minulý týden jsem utrácela a koupila jsem na Ajku kartáč Furminátor. Protože jsem už od několika kamarádů pejskařů slyšela, že je to vážně zázrak, a protože žádný z použitých kartáčů, hřebenů a hřbílek z Ajky žádné chlupy nevytáhnul a já doma neustále bojovala s návějemi černých a bílých chlupů, odhodlala jsem se tu šílenou částku za kartáč investovat. A můžu Furminátor jen chválit! Skutečně vyčeše nevídané množství srsti a sníží množství po bytě poletujících a hromadících se chlupů opravdu na minimum. Ajčino línání má i jeden pozitivní efekt, už není venku tak zmrzlá a nemusí chodit nastrojená v oblečku jako nějaká kikina. Pláštěnku už teď dostává jen cestou do práce když jde teplota venku k nule, protože bez ní se v takové zimě opravdu v MHD klepe. Ale jinak není problém a Ajka už zase na vycházkách vystavuje svou strakatost na obdiv.