Strakaté kousání

Začínáme chodit na obrany!

Vyzkoušet obrany bylo v plánu už dlouho, ale díky narůstajícím problémům s udržením pozornosti strakatého puberťáka jsme se konečně odhodlali. Zaujmout Ajku jakoukoliv činností je venku čím dál těžší a odpoutat její pohled od kolemjdoucího pejska je téměř nemožné. Neustále se proto snažíme najít aktivity, které by Ajce pomohly naučit se soustředit na vykonávanou činnost bez utíkání pohledem (nebo i tělem;-)) ke všemu okolo... Kromě toho pro trénink obran už předpoklady máme, odmala Ajku podporujeme ve hře na přetahovanou, "lovení" hraček a radost z "kořisti". Tož jsem nám domluvila první hodinu a vyrazily jsme.

Vzhledem k tomu, že jsem nikdy obrany nezkoušela, byla jsem úplně nemožná. Ale Ajka byla skvělá! Až jsem koukala, jak moc!!! Náš figurant byl moc prima, řekla jsem mu, co se od Ajky dá očekávat (radost z přetahování) a co ne (pracovní povaha a udržení pozornosti po delší dobu) a hned jsme se do toho pustili. Na začátku než Ajka pochopila, o jakou hru jde, pořád odbíhala pozorností, sledovala psy okolo, ale pak když pochopila, jak veliká legrace to je, a že se bude moct přetahovat jak o závod a občas v přetahování i vyhraje a bude si moct s kořistí poběhat, soustředila se už jen na figuranta a na hadr. Jediný, kdo to kazil, byla panička. Ale hrozně. :-D Všechno bylo tak strašně rychlé, že jsem prostě nestíhala reagovat na povely, co mám udělat. Připadala jsem si jak totální blondýna. :-DDD Jednu chvíli už ze mě asi figurantovi tak tekly nervy, že mi pohrozil jezením zelené polívky, jestli to Ajce nepřestanu kazit... Ještěže nevím, co zelená polívka je! ;-) Snad to se mnou bude příště lepší. :-)

Protože je Ajka ještě prcek, měla kousací hodinu rozloženou do tří krátkých úseků namísto dvou dlouhých, jaké mívají dospělí a zkušení psi. V mezipauzách měla odpočívat v odkladačce (další prima způsob jak potrénovat čekání o samotě bez vyštěkávání), jenže naše paneláková nepříliš zasrstěná slečna si asi moc neodpočinula - odkladačky jsou kovové a bylo pod nulou, takže Ajka stála jak vytesaná ze žuly. :-) Musím příště s sebou vzít nějaký hadr, aby si mohla sednout nebo lehnout, vesta jí bohužel bříško nekryje... A nakonec jsem ani neměla pocit, že jsem na obranách se strakáčetem úplně mimo, kromě vlčáků, rotwíků, belgiků a dobrmanů totiž na kousání přišly také border kolie a čtrnáctiměsíční fenka bernského salašnického psa. :-)