Silvestr a výstava

06.01.2013 14:23

Silvestr jak třetí světová a kozí hula hop.

 

První rok ve Vlaštovčím hnízdě jsme si říkali, že na osmé patro s parádním výhledem ty silvestrovské ohňostroje nejsou nic moc. Rok od roku se ale nestačíme divit, kolik nových a nových zájemců o utržené prsty se rojí. Minulý rok Ajka ohňostroje zvládala v pohodě. Akorát o půlnoci, když začaly dělbuchy práskat nám přímo za okny a z obou stran bytu, k tomu světelné efekty a otřásání zdí, to už strakatá panikařila. Půlnoc jsme pak strávili za zavřenými dveřmi v předsíni, kde jsme ostošest zívali, že se jako nic neděje, a nedovolili psovi panicky pobíhat po bytě. Letos se obyvatelé Jundrova snažili ještě víc, z obou stran domu jsou totiž skvělé bezpečné plácky na startování dělbuchů, tak se snad všichni naši spoluobčané zbláznili. Od pěti odpoledne nám za zataženými žaluziemi probíhala hotová třetí světová válka, rány jak z děla, prskání, bouchání, sršení a rachtání, byly to takové rany, že jsme se lekali i my. Nicméně Ajka, které jednotlivé ohňostroje přes rok nijak zvlášť nevadí, byla s námi i na bitvě, kterou jakš takš ustála, tentokrát stresovala celý silvestrovský večer. Dýchala jak o závod s vyplazeným jazykem, klepala se a chodila za paničkou jak ocásek. I tam, kam by si normálně nedovolila - do kuchyně, na záchod, na gauč. Nejlépe se evidentně cítila v těsné blízkosti paničky, schovaná v rožku nebo pod dekou. Okolo deváté stresovala už o něco méně, neustávající bouchání prostě musela začít tak nějak ignorovat... Ocáskovala za paničkou až do jedné, kdy konečně "třetí světová v Jundrově" skončila.

Po Novém roce jsme s Ajkou změnily trasu do práce, kancelář máme přestěhovanou a Ajčina bouda se mi vlezla jentaktak pod pracovní stůl. Kovová kostra boudičky je notně zkroucená, ale nezlomila se, tak v případě potřeby půjde zase vyrovnat. Ajce se na novém místě líbí, hned se rychle zabydlela a hlavně, HLAVNĚ teď vidí na smeták, který byl před jejím zrakem dříve dobře ukryt. Ráno stráví minimálně čtvrt hodiny tím, že stojí nachystaná před smetákem, čučí na něj, vrtí ocasem a chvilkama se ohlídne na mě, přešlápne si, aby ukázala svou nedočkavost a pokňourává, že bych měla jít rychle zametat, že ten smeták potvora beze mě začít nechce!

Ajčino nové pracovní ubytování :o)

 

Protože už Ajka konečně nekulhá, i když má pořád na noze zatvrdlou bouli, rozhodli jsme se přece jen na výstavu zajít, když už jsme ji zaplatili... Po dvou měsících klidu, se třemi kraťučkými vycházkami denně na vyvenčení a téměř zcela bez kontaktu se psy, tak nějak jsme byli připraveni na to, že nás možná z kruhu "vyrazí", protože Ajka bude bláznit a nebude schopná klusat. Za normálních okolností klusá na povel. Když jsme došli na výstavu, v tréninkovém kruhu Ajka běžela buď po zadních, nebo tryskem, případně pokud se mi ji podařilo zpomalit, vyloudila ze svých tlapek něco jako mimochod - předníma cválala a zadníma klusala. Začala jsem mít pocit, že ji asi roztrhnu jak hada. Po přibližně dvacátém kolečku se mi teprve podařilo Ajku přivést ke klusu. Takže jediná šance jak se předvést v kruhu, bylo běžet asi tak půl kilometru a pak vběhnout zrovna do předváděcího kruhu. Hahaha. Jako důležitý bod přípravy jsem držela Ajku stranou ostatních strakáčů, protože pokud bych ji nechala s nimi pohrát, už bych s ní v kruhu nedokázala ale vůbec nic. 8-) Tréninkového a hracího partnera nám proto ráno dělala Sangí s akitou Airi a asi jen díky tomu se Ajka celou dobu v kruhu nesnažila hrát s ostatními spolusoutěžícími. Nicméně předvedení v pohybu dopadlo přesně dle očekávání, Ajka vyrazila tryskem a co jí krátké vodítko dovolilo, snažila se cválat a skákat, vypadala tak trochu jako koza křížená se žabákem. Nešlo s ní udělat naprosto nic, po zpomalení nasadila zas něco mezi mimochodem a klusocvalem. Jako vtipná scénka to bylo fakt senzační. Čekala jsem na vyloučení z kruhu, ale paní rozhodčí se nad námi kupodivu smilovala a protože se jí jinak Ajka líbila (asi si tu líbivost jako obvykle získala svým nadšeným vrtěním ocáskem po celou dobu posuzování), nějak ji přece jen ohodnotila. Ajčin kozí hula hop jsme zachytili na videu, které lze použít jako ukázku toho, jak to nikdy nemá na výstavě vypadat... :-D

Nové fotečky najdete zde.