Návrat do všedních dní
A jsme zase doma!
Po návratu z cestování autem jsme byli všichni unavení a nevyspalí. Odpočinek v posteli a minimální přesuny vozidlem si všichni užívají, i když si nejsem jistá, jestli celodenní jízda autem nebyla přece jen příjemnější, než dvakrát denně třičtvrtě hodiny v přehřáté šalině, blééééééé! Co se stalo a co jsme také čekali bylo to, že Ajka po dovolené - strávené ve dne v noci neustále s námi - nebyla vůbec ochotná spát zase sama v předsíni a vůbec přebývat sama. Takže nám i bez dovolení vbíhala do obyváku, večer po zavření dveří do předsíně zkoušela kňourat nebo výt. K její smůle jsme neoblomní, tak už zase poslušně pobývá v předsíni, dokud nedostane povel jít za námi do obyváku, večer občas ještě chvíli přešlapuje za dveřmi a kňudrá, ale už je jí jasné, že je to marná snaha. :-D
Také se po dovolené docela změnil způsob trávení dne - Ajuška dřív v práci střídavě spala a hrála si, odpoledne se proběhla a pak doma zase pospávala nebo si chvilkama hrála. Teď si rozdělila plán dne na několik výraznějších úseků. V práci se ráno nasnídá, pohraje si s hračkama, několikrát zboří celou boudičku, vystěhuje pelech a až se trochu unaví, odpadne do boudičky a až do odpoledne po ní není vidu ani slechu. No dobře, občas se probere, ale ne moc. No a nastřádá si spoustu sil na odpoledne, zásoby energie částečně vybije na vycházce, částečně je pak vybíjí doma při hraní s námi, z čehož jsme fakt nadšení, zvláště je-li zrovna s námi v obyváku. V omezeném prostoru plném překážek je nebezpečná i sama sobě, tak když se dostane do akční nálady, raději jde jeden z nás s ní do předsíně a tam se dá řádit o něco víc. Naštěstí stále funguje zklidňující manévr - když je Ajka už opravdu moc veselá na řádění v bytě, odložíme ji na "místo" nebo ji pošleme do předsíně. Když má zůstat na místě, ví, že si může tak maximálně žužlat zrovna dostupnou hračku, no a v předsíni se chvíli honí s pískacím míčkem a ostatními hračkami, ale pak zalehne a je zase v klídku.
Fotogalerie Ajky likvidující hračky...
Ve čtvrtek po návratu jsme byli s Ursínem na vycházce, Ursek už nekulhá, tak byl veselejší a nadšeně pobíhal. Do okamžiku, než jsem se připojila se šílenou splašenou Ajuškou. Pak Ursín posmutněl a plížil se za námi. :-D Musíme mu proto nechávat starochovi kus vycházky samotnému, aby ho to nezničitelné strakáče nedemotivovalo! V pátek jsme byli pozvaní na grilovačku, ale protože bylo celý den horko, nepodnikali jsme nijak velké vycházky a Ajka si pěkně nastřádala energii na večerní řádění. Když jsme dorazili na místo, první, co musela udělat, bylo řádně se přivítat s Cappym. Provedla u toho tolik zajímavých a anatomicky nemožných prostocviků, že i Cappy nechápavě koukal a marně se ji snažil stíhat sledovat. :-D Další pejsek na posezení u grilu byla čtyřměsíční fenečka Jack Russel teriéra, která ale vyniká podobnou žravostí jako strakáč a proto než jsme přišli, stihla sežrat kdeco a už asi po desáté zvracela. Alespoň jsme tentokrát neměli tolik hloupých dotazů na téma "Proč toho psa nenecháte na volno?" nebo "Proč ten chudák musí ležet tady u lavičky, když ho to evidentně nebaví?" anebo "Co z toho ten pes má, když si nemůže lítat?!". Tady bylo jednou konečně všem jasné, že psa nechceme otrávit. :-D Přece jen při lítačce s dalšími psy je velmi těžké ohlídat, aby štěnda tu a tam něco v zápalu lítání neslupla... Majitelé zvracející malé teriérky ale daný problém až tak neřešili a nechali ji nadále lítat a ochutnávat vše možné. Což samozřejmě dráždilo Ajušku k nepříčetnosti, ale nakonec se smířila s kousací kostičkou a přestala závidět krátkonohé sběratelce dobrot. Když došla kousací kostička, odmítla Ajka všechny své oblíbené hračky a hrála si na nešťastného psíčka. Pak našla v dosahu klacík, který začala demonstrativně kousat namísto svého bukového kousacího dřívka, a já (už potmě) doufala, že klacík je dost tvrdý a Ajka jej jenom kouše a nevyrábí spolknutelné třísky. Jaká byla skutečnost jsem zjistila až ráno, kdy mě u Ajčina pelechu čekala hrst vyzvracených jemných třísek. No dobře strakatice, máš smůlu, příště budeš sedět s náhubkem. :-( Ale jinak byl večer moc fajn, Ajuška se v rámci možností uklidnila a vzorně dodržovala povel "místo". A jako jediná z přítomných vrtichvostů nikomu nelezla do jídla. :-) Cestou domů se pořádně vylítala a pak už byla více než spokojená, "zabila" před spaním několik hraček a odpadla do pelechu.
Promovideo podstata ČSP aneb když se Ajka těší na večeři...