Málo toho psa oblíkáme

Nikdy bych nevěřila, že tak příšernou větu vyslovím...

Ale stalo se! :-D Poté, co Ajka jeden den celou cestu z práce domů strávila zuřivým chvěním celého těla až po špičky oušek, v šalině se choulila do klubíčka bez rozpoznatelných tělních součástí, a vycházkou domů demonstrativně kašlala jako starý tuberák, vyslovila jsem tuto absurdní větu... Už jen při oblíkání Ajky do psí vesty jsem si připadala jako nafrfňaná panička zhýčkaného psa (no ale co naděláme, když pes minimálně 20 hodin denně tráví v pokojové teplotě a má krátkou a jemnou srst, holt se v dvacetistupňovém mrazu nezahřeje), tak teď už vypadáme jako dvojice od cirkusu. Ajka má na sobě kromě zateplené vesty i podvlíkací svetr a je na ni pohled k popukání. :-) Na druhou stranu, v šalině ani při čekání na zastávce se už neklepe a vycházky venku si začala docela užívat, už tak nepospíchá domů do tepla. Přesto nezapomíná každé ráno po příchodu do práce zalehnout na koberec nebo na pelech, aby si zahřála tlapky a bříško. :-)

Ajka si poslední dobou užívá společenských kontaktů. Na to, že v takové zimě moc pejsků venku nepotkáme, žije poměrně rušným společenským životem. Samozřejmě na zážitky nejbohatší společenská událost posledního týdne byla výstava. Jak jsem již zmínila, pro Ajku je to místo, na kterém je nezbytně nutné se se všemi pejsky okolo seznámit a nejlépe si i zařádit a oběhat halu. Nezapomněli jsme Ajce dopřát vítání a seznamování v hojné míře. V sobotu jsme měli domluvené setkání s Terkou a jejími hafíky Apinem a Fidem, což si Ajka odbyla hned na začátku dne a příjemně se tím naladila na řádící vlnu. :-) Když pak zanedlouho měla jít do kruhu s Roxy, která je také skvělou kamarádkou k řádění a honění (proč jen ji taky panička nechce nechat lítat po celé hale?!), Ajka byla doslova jak utržená ze řetězu. Na to, jak skvěle jí při občasném trénování jde klus s krásným ladným pohybem a jak dobře už umí stát pro předvedení (pomineme-li útrpný výraz), jakmile Radovan Ajku přivedl do kruhu zároveň s Roxi a ještě se začalo běhat, Ajka zajásala a jala se všem ukázat, že ona předběhne úplně všechny pejsky. :-D Veškerý výcvik byl zapomenut, Ajka přepla mozek na režim "běhání a řádění" a Radovan mohl dělat co chtěl, Ajušky jediným zájmem bylo běžet běžet běžet. Byla to povedená groteska. :-) Kupodivu paní rozhodčí měla velké pochopení. Asi není Ajka jediné strakaté třeštidlo, které se kdy v kruhu objevilo, hihi. Když ji Radovan z kruhu odvedl, Ajka to vzala jako podnět k tomu, že by se mohlo běhat po hale. Měla v očích takový ten svůj svit značící, že právě teď je úplně marné po ní cokoliv chtít. Respektive máme ověřené, že jediné, co v tuto chvíli pejsku uklidní a sesoustředí, je chvilka cvičení u nohy s obraty, sedni-lehni-vstaň, a neustálé požadavky - jen ty dokáží Ajku po chvíli zklidnit natolik, že se zase její duch vrátí z běhacích dálav do reality. Holt, v kruhu na takové cvičení úplně prostor není. :-D Radost jsme Ajce udělali tím, že jsme se šli podívat ještě na kamarádku Krtečka, která poprvé vystavovala mladnou beardedku Flí, tak měla radost z naší podpory a Ajka zas měla s kým se přivítat a zařádit (ač na vodítku, i tak si to holky chlupaté užily).

V neděli jsme měli domluvený sraz s akiťáky a s vlčicemi. Ajuška byla tentokrát na výstavě v kruhu sama, takže se dokázala soustředit na Radovana, a namísto grotesky tentokrát předvedla skoro to, co měla naučené z našich tréninků. No nebylo to úplně ono, ale když nebyl v kruhu nikdo na řádění, nakonec se Ajka dokázala předvést jako normální pes a ne totální třeštidlo. :-) Chudák Radovan je z ní občas dost nešťastný, za ty roky, co dělá na výstavých handlera pro Americké Akity, vydobyl si "pověst", že dokáže nádherně předvést jakkoliv problémového nebo nezkušeného psa. A pak si pořídíme strakaté třeštidlo, které je opakem A.A. - není potřeba ho rozpohybovat, ale naopak brzdit (a to je mnohdy oříšek jako kokosový ořech) a namísto dominantní až agresivní povahy máme psíka submisivního a podrobivého. Radovanova handlerská pověst tak díky naší Ajušce hodně utrpěla. :-D Ale on to nese statečně a doufá, že bude s Ajuškou v kruhu příště zase sám, aby ji dokázal předvést jako normálního psa. ;-) Jako odměnu za lepší ovladatelnost, nabídli jsme Ajce na vítání Cappyho i obě vlčice, tak byla Ajka spokojená a dokonce i unavená! A jak jsme zjistili, neděle byla pro naše kamarády velmi úspěšná, všichni sbírali tituly jak houby po dešti. Moc jim blahopřejeme! :-)

Další ze společenských aktivit proběhla přímo u mě v práci. Měly jsme s Ajuškou v práci vzácnou návštěvu, přišla nás navštívit Terka s Apinem a Fidem, tak měla Ajka možnost opravdu pořádně se vyblbnout a navíc při tom nemrzly ani paničky ani hafani. Fido, ač o dost menší (krátké nožky jezevčíka jsou při bitce se strakáčem trocha nevýhodou), vůbec se nenechal zahanbit a nádherně si s Ajkou po štěněcím hrál až do zblbnutí. No do zblbnutí ne, když už začínal být unavený, vyskočil Terce na klín a věděl, že tam mu Ajka nesmí nic udělat. Ne že by se o to nepokusila, ale jakmile začala Fida na klíně otravovat, hned jsem jí to zakázala, takže pak vyčkávala před Terkou, čuchala k Fidovi a provokovala ho k dalším hrátkám. :-) Jediný, kdo se jako obvykle nebavil, byl strakatý kříženec Apin, jehož nějaké pubertální hrátky vůbec nezajímají a raději by šel někam ven, pořádně si počuchat pesemesky. Kdykoliv přestal otráveně kňourat pod stolem a šel si oba štěndy očuchat, Ajka se pro jistotu podřízeně počůrala, při nedávných (bohužel bohatých) zkušenostech s agresivními psy je teď občas dost bojácná chudera. :-( Takže panička co čtvrt hodiny běžela s hadrem utírat ucvrknutou loužičku. :-D Bezvadná legrace byla, když některý z kluků šel sondovat Ajce do její boudičky. Byla jsem zvědavá, jak bude Ája reagovat, když je takový submisivní a naprosto nekonfliktní typ, a moc jsem se pobavila. Jakmile některý s pesanů šel čuchat do její nylonové boudy, Ajka hupla dovnitř a přetlačovací metodou vytlačila psa tlakem své lopatky ven. Tak přece si umí svůj prostor hlídat. ;-) Kluci u nás pobyli nakonec dvě hodiny a po celou dobu vydržela Ajka řádit s Fidem. Narozdíl od něj se ale přitom neunavila a byla ochotná pokračovat až do večera, případně jít ven lítat o závod.:-)) A aby si užila lítačku i venku, má už Ajka domluvené řádění s Cappym. :-)))

Fotky Ajky a Fida, kterak spolu řádí v kanceláři.