Jedenáctiměsíční strakajda

Rozháraná psí slečna.

Už má skoro rok... To je hrůza, jak to rychle utíká! Ajce se v průběhu jedenáctého měsíce života rozbouřily hormony a vrhla se do prvního hárání. Proto také bude těžko ohodnotit aktuální poslušnost a vývoj jejího chování mezi pejsky, protože začalo být nutné se z bezpečnostních důvodů psím kamarádům spíše vyhýbat. :-)

Zhruba měsíc předtím, než se rozhárala, působila Ajka na ostatní pejsky dost zvláštně. Mnozí na ni bez sebemenší příčiny a bez varování útočili, jiní se chovali, jako by byla háravka. Ajka sama z toho byla dost zmatená a vystrašená. Snažili jsme se co nejčastěji stýkat hlavně s dobře socializovanými pejsky, ale jak chcete vybrat cestu na vycházku tak, abyste zas nepotkali nějakého hlupáka, který základní výchovu psa naprosto zanedbal a svého agresora nechává běhat navolno... Omluva asi těžko smaže škody napáchané na psí psychice. :-( Vymýšleli jsme ale pro Ajušku různá setkání, na kterých se znova a znova ujišťovala, jak se má správně chovat rozumný psík. V okamžiku, kdy se strakajda rozhárala, změnil se pochopitelně její postoj ke psům docela... :-D

Zezačátku hárání byla hrozně poslušná a ochotná dělat pro nás kdekteré skopičiny, jak ale přešla přípravná hárací fáze, začaly se u ní střídat nálady tak rychle, jako počasí na jaře. A poslušnost šla vítekam. Své první hárání se Ajka rozhodla pořádně užít, takže ho natahuje, jak jen to jde. Se začátkem hárání ji přešla chuť k jídlu, takže jsem jí jídelníček upravila tak, že i Radovan se nad její miskou oblizuje. I tak ale pejska dost zhubla. Na druhou stranu má ale menší potřebu pohybu, dostatečně se unavuje samotným háráním, takže ani moc nevadí chybějící návštěvy cvičáku. Alespoň s ohledem na množství pohybu, o setkání s jinými pejsky by to Ajka asi komentovala trochu jinak než já. :-)

Přesto ale máme i nějaké pokroky - poslední dobou začala Ajuška být spolehlivější k lidem. Tím myslím, že v situacích, kdy jsem dříve s jistotou věděla, že se na kolemjdoucího nebo stojícího člověka bude chtít vrhnout za účelem jeho očuchání, případně i vítání, poslední dobou se chová jako naprosto vychovaný pes a mine takového člověka bez povšimnutí. A to bez ohledu na to, jestli projde tak těsně kolem ní, že se jí doslova nohavicí otře o čumák, nebo zda nese moc zajímavou tašku s nákupem. Kdyby jí to vydrželo, bude to vážně prima! Jen je pořád problém s chlapy, často je přesvědčená, že ten protijdoucí je ale určitě Radovan, i když vypadá úplně jinak. :-) No a po vstoupení do MHD Ajka pořád zlobí - vždy nabyde dojmu, že je potřeba překontrolovat pachy všech spolucestujícíh, jestli to jsou ti stejní co včera, nebo jestli dnes s námi jede někdo jiný...