Faleška

Nudíte se? Pořiďte si imaginární štěňata.

Máme za sebou druhou Ajčinu falešku. Zatímco ta první proběhla vcelku nevýrazně, na druhé se Ajka rozhodla přitvrdit. Byť má naloženo aktivit, že pomalu ani neví, kdy si odpočinout, třikrát týdně je na cvičáku, zbylé dny chodí po návštěvách, trénincích, lítá po zahradě nebo procestuje celý den, přesto si našla čas smutnit po imaginárních štěňatech. Přitvrdili jsme ještě víc a po večerech jsme Ajku honili po chodbě s pískacím míčkem, totiž jinak, házeli jsme míček, aby ho Ajka honila a my nikoho honit nemuseli... 8-) Nicméně Ajka sice padla do pelechu jak dlouhá tak strakatá, ale poté, co se pár hodin prospala (mezitím pánečci dokončili nezbytné domácí práce a mohli jít taktéž konečně spát), odpočinutá Ajka se kolem druhé/třetí hodiny ranní budila, bloudila předsíní a svolávala imaginární štěňata. Pokud má někdo z vás potíže s nespavostí, můžu vřele doporučit náš režim z minulého týdne: osm hodin večer - pes skolen únavou odpadá do pelechu. Před půlnocí se pánečci odplazí do postele. Ve dvě hodiny ráno začíná zhruba tříhodinový cyklus psího kňučení a vytí. V pět ráno pánečci vstávají do práce a pes znaven usíná. Kdo po takovém týdnu nezačne spát jako dudek, musí být robot. Moje noční směna okřikování psa, aby nerušil ani nás ani sousedy (zajímavé, že Radovana to táhlé vytí ani kňučení neprobudí), vykonala své a já jsem se plížila jako mátožná zombie s párátky podpírajícími víčka.

Počasí je poslední dobou typicky podzimní, nejvyšší denní teploty šátrají někde mezi třemi a deseti stupni, což pro Dopravní podnik města Brna znamená, že ještě není třeba ve vozech topit. Po naší ranní desetiminutovce rychlochůze mezi zahrádkami pak tím pádem následuje dobře půlhodina ve vymrzlé šalině. Ajka ve své lehké pláštěnce prohlásila, že v chladu a vlhku a ještě k tomu na tak studené zemi fakt není možno si lehnout, smutně se vsedě opírala o mé nohy a chvěla se zimou. Nemůžu říct, že by mi bylo nějak výrazně tepleji. Podařilo se nám ale na strakaté doporučení Cíněnky pořídit skvělou vestu, která kryje i hrudník psa a Ajka si po dlouhé době zase v MHD spokojeně lehá. Ačkoliv musím nerada říct, že si teď připadám jako chudá příbuzná, neb zatímco náš pes nosí zbrusu novou hi-tec softshellovou vestu podšitou fleecem, já chodím ve staré a mírně řečeno rozpadající se bundě... :-D Třeba to Ježíšek ještě pořeší... :-D

A takhle se Ajka tvářila v nové vestičce za večera na zahradě...