Čurání na pejska
Co zase Ajka vymýšlí za blbinky.
Ajka je citlivka na břicho. Když je tráva vysoká a mokrá, raději pesa zastaví metabolické funkce a vyvenčí se až tam, kde jí na bříško nic sahat nebude. Při dlouhodobém odložení vtahuje břicho pomalu až do zad, aby ji žádná travička nelechtala nebo nedejbože nestudila a nemokřila! Protože se vcelku často přehání nějaké pršení nebo bouřky, narozdíl od loňského roku travička všude roste jako splašená. Na spoustě míst je tráva ještě neposekaná a hodně vysoká, no a po dešti samozřejmě vydatně mokrá. Ajka nedokáže metabolické funkce odpojit úplně, tak problém vysoké trávy sahající na její ještě stála polonahé břicho, holt vyřešila po svém. Naučila se čurat jako pejsek. Namísto klasického fenčího přidřepnutí stojí jen na jedné zadní a druhou zvedá do vzduchu úměrně podle výšky okolní vegetace. Tuhle jí zrovna pod tou zvednutou nohou parkoval nějaký klacík, tak ji zvedla už opravdu jako pes. A zatímco je pesa sama se sebou nadmíru spokojená, jak celý problém vyřešila, pánečci se můžou potrhat smíchy a lámou se v pase div nepadnou do silnice...
Ajka také tak posledního půl roku začíná přicházet na to, že může vůči ostatním psům dělat drahoty. Občas prostě začíná mít móresy ženské, kterou vysloveně baví týrat chlapy. No jen si to představte - když strakatice uvidí nějakého zatím ještě neznámého psa (ale občas to zkouší i na staré známé), namísto dřívějšího nadšeného vítání a seznamování, dělá odtažitou slečinku. Už se nevrhá nadšeně do vzájemného očuchávání a vyzývání ke hře, kdepak! Nastaví se do pozice 'hodná podřízená holčička', nastaví vůči psíkovi bok, má podřízeně stažená ouška a opatrně se dívá bokem a dolů. Psík ji začne očuchávat, chce si ji prohlídnout, ale ouha - slečna se rychle pootočí tak, aby ji pes pořádně očuchat nemohl. Tak on se zmateně zarazí, rozvrtí ocas ba i celé tělo, začně kňukat a jde zase Ajušidlo očuchávat. A slečna strakatá opět nahodí podřízený výraz, jakoby se nastaví k očuchání, ale opatrně se neustále pootáčí tak, aby psovi bylo jasné, že teda jako je ochotná s ním být v kontaktu, ale že si bude držet odstup tak dlouho, dokud sama bude chtít. Nedovedete si představit, co tohle chování udělá i se starším a poklidným psem. Všichni psí kluci jsou z tohohle Ajčina chování doslova "hotoví", kňourají nebo štěkají, můžou se uvrtět, neustále ji vyzývají k nějaké akci, a ona jen velkoryse krouží kolem a dělá fajnovku. Až když se ona rozhodne, dovolí konečně větší kontakt, hraní a honičku. To by člověk neřekl, že se takové psí třeštidlo vypracuje na úplnou psí manipulátorku: :D K fenkám se Ajka staví podřízeně také, nicméně u nich jen čeká na první známku přátelství a pak se nadšeně vrhne do vzájemného oblizování nebo hry. Provokuje a psychicky týrá jen psí kluky... :o)
Ale konec pomluv, mám za poslední dobu s Ajkou i jeden úžasný zážitek, který mě nesmírně potěšil. Odmala se ji snažíme naučit, že nejenže se venku nic nesbírá a nežere, ale že ani od cizího člověka si nesmí žádnou potravu vzít. Pravda, u tak přátelského a veselého psíka to není úplně snadné naučit, navíc příležitostí k trénování se taky moc nenaskytne. :o) Nicméně když jsme nedávno postávali na výletě v jedné dědině u domu, najednou ze dveří vyšel starý pán, misku plnou obraných vařených kuřecích kostí a hned k Ajce a "dej si pejsku!". Tyhle situace nemám vůbec ráda, protože mě nebaví ani vysvětlovat lidem, že vařené kuřecí kosti se tříští a jsou pro psa nebezpečné, a ani to, že prostě nechceme, aby si náš pes bral krmení od cizích a že dokud mu nedáme povel, tak si to stejně dát nesmí, ať už je nabízeno cokoliv. Než mi proběhlo hlavou, jak rychle situaci začít řešit, Ajka ji kupodivu (a skoro bych tomu ani nevěřila) vyřešila za mě. Koukla na pána, olízla se, a nic. Pán se ale jen tak odbýt nenechal, strčil misku Ajce přímo k čumáku a oslovil ji "no jen si dej". Ajka slintala, smutně koukala, pak mrkla na mě, co já na to, zavrtěla jsem hlavou že ne, tak Ajka se otočila zpět na pána a dál jen tak koukala. No co budu popisovat, udělala mi prostě obrovskou radost!!!! Pánovi jsem se omluvila ve smyslu, že náš pes toto nežere, a on nevěřícně kroutil hlavou a zase se vzdálil zpět do domu. Ajka dostala obří pochvalu a já z toho dobrého pocitu těžím ještě teď! Fakt jsem na ni hrdá!
Poslední dobou jsme se zúčastnili několika kulturně-výletových akcí, tak nám zas jednou přibylo něco do fotogalerie:
Venčení se strakáčetem Roníkem.