Co na ni vymyslet?

Jak udržet mladého strakáče v klidu.

Máte-li doma mladého strakáče, který nesmí chodit, začnete přemýšlet nad tím, jak ho aspoň trochu psychicky unavit a pak taky jak ho udržet v klidu, aniž by musel být svázán do kozelce.

Ajka klidový režim zvládá řekla bych až překvapivě dobře. Ze začátku bylo vidět, že je jí zle od bolesti z packy a v jednom kuse pospávala. Jakmile jí ale zabraly léky proti bolesti, ožila, a poté co se koleno začalo spravovat, honem rychle zapomněla, že by mu měla ulevovat. Držet při léčbě psa v klidu i proti jeho vůli je v takovém případě opravdu nutné. Ajka má za celý den tři desetiminutové venčící procházky - ráno, odpoledne a večer. Dopoledne je dle svých zvyklostí zavřená v boudičce v práci, odpoledne byla zpočátku doma v pelechu z vlastní vůle a vyspávala, jak se jí ale udělalo líp, bylo nutné jí velet na místo, neboť s ní šili všichni strakatí čerti. První dvě odpoledne Ajku terorizoval Radovan, protože panička vyrážela buď nakoupit, nebo obstarat zahradu. Mimochodem musím říct, že teprve při jízdě na koloběžce jsem zjistila, jak moc je to na naši zahradu do kopce! Ale to je mimo téma...

Doma jsme provedli některé nezbytné úpravy. Třeba to, že jsme totálně zacpali vlez pod gauč - aby se tam Ajka s bolavým kolenem plazila, to se nám vůbec nelíbilo. A než ji okřikovat a za ocas tahat ven, to už je lepší jednoduše zahradit cestu (nepochybujte o tom, že i plazení je u strakáče rychlejší, než vyslovení povelu - kdo má doma strakato, jistě zná...). Ajka z toho byla docela přešlá, protože pod gaučem lehává strašně ráda, a nakonec ze zoufalství zalezla aspoň pod křeslo. Sice bylo vidět, že to není úplně ono, ale aspoň jsme měli jistotu, že nebude zbytečně koleno namáhat. Aby měla nějakou psychickou zábavu, začali jsme vymýšlet blbinky, které sice pro výcvik psa nejsou k ničemu, ale nevímproč každý předpokládá, že je pes bude umět. A tady se začaly vařit Ajčiny mozkové závity. Většinu nových věcí, které Ajku učíme, provádíme třeba na vycházce a dají se udělat z pohybu, takže Ajka při své ztřeštěnosti rychle přijde na to, jak úkol splnit. Teď ale narazila - provádění čehosi vsedě nebo vleže, to je pro ni nový, těžko překonatelný úkol. Stojí nás to spoustu mlsíků, aby aspoň základ cviku pochopila, a krom toho neustále kouká, kdy začneme dělat něco POŘÁDNÉHO. Nuž strakatá, máš smůlu, ještě minimálně týden se budeš učit blbinky jako pac, dotkni a down. :-)

Od čtvrtka už jsem odpoledne byla s Ajkou doma já a rozhodla jsem se využít času na úklid, tak Ajka putovala do boudy (nylonové přepravky, kterou jsem na ni používala v kanceláři když byla ještě menší). Načež začaly Ajčiny nejoblíbenější domácí činnosti a ona se mohla zbláznit. Po bytě začal jezdit vysavač a ona chudinka ho nemohla vyzívat ke hře! No to byla katastrofa. Několikrát po něm vyštěkla (!!!) a prováděla v boudě něco, co bych asi nazvala metání kozelců. Čekala jsem, že se celá bouda vydá na pochod bytem, ale naštěstí byla dostatečně zapasovaná mezi křesly a stolem, takže nakonec strakatá uznala svou porážku, ležela v boudě, a jen když byl vysavač poblíž, tlapala předníma do stěny boudy a snažila se na něj dosáhnout. No a katastrofa další, mop v akci! A zas nemohla nic dělat. Tentokrát to její psychika už přestávala zvládat, tak co chvilku pokňourávala, oči navrch hlavy a zoufalství na pochodu. Smířená s nepřátelstvím celého světa zalehla v boudě a když jsem pekla bábovku, vyčerpáním usnula. :-D

Mimochodem, jak jste už asi sami poznali, když je Ajka chromajzlík a nesmí ven, má panička spoustu volného času a může vymýšlet i zapisovat novinky!

Fotky řádění z boudičky.