Chutě a vůně psího světa
O Ajčiných chutích a nechutích.
Je to neuvěřitelné, jak rychle se mění psí chutě. Znáte to, předložíte zvířeti na ochutnávku kousek nějakého nového krmení nebo pamlsku, v mžiku to zmizí a ještě by toho prý mohlo být třikrát tolik. Nakoupíte kila toho žrádla a za pár týdnů nebo měsíců najednou váš zvířecí miláček tvrdí, že je to ten největší jed, jaký jste mu mohli nabídnout. S granulemi jsme to měli přesně tak. Od té doby, co krmíme syrovým, zužuje podobným způsobem Ajka oblíbené potraviny, naposledy se rozhodla, že její milované filety z tresky se postavily na opačnou stranu barikády a jsou teď jejím nepřítelem číslo jedna. Radši bude hladem než by je jedla... Podobně to máme i s různými kousacími dobrotami. Ajka se doslova zbláznila do takových těch kostiček z vepřové kůže. No jo, ale když už jich máme doma obří množství v cenově výhodném balení, najednou Ajka otočí a kostičky nechává bez povšimnutí. Ovšem s tím, že kroucené tyčky ze stejného materiálu nadšeně žere. No tak mi vysvětlete, jak tohleto funguje?!
Měla jsem nedávno super zážitek. Ráno cestou mezi zahrádkami má Ajka několik oblíbených míst, kam se chodívá vyprazdňovat. Jedno z nich je v malém, ale prudkém travnatém svážku pod plotem jedné zahrady. Ajka se zrovna rozhodla jít vytrousit na toto místo, a jak byla zaujatá svými myšlenkami, naprosto přehlédla, že těsně za plotem v zahradě pospává bílo-rezavý kocour. Ajka o něm skutečně neměla ani tušení, zato kocour si jí všiml moc dobře. Ajuška vyběhla k plotu a už už se chystala tlačit, když na ni za plotem naprosto rozezlený kocour zasyčel. No to jste měli vidět - metr a půl vysoký výskok s dopadem až dolů na cestu! Málem jsem se potrhala smíchy!!! A výjimečně si při tom Ajka nepochroumala žádnou nohu. :o)
V úterý jsme byli pozvaní na burčákový večer. Trochu jsem měla obavy brát háravku do domácnosti se psem, ale po domluvě s jeho paničkou jsem s sebou vzala pro Ajku přepravku a doufala, že to oba psíci zvládnou bez psychických traumat. Musím před tříletým labíkem Harrym smeknout, stačilo mu vysvětlit, že si nemá přepravky s Ajkou vůbec všímat a on se choval naprosto perfektně. I Ajka vydržela v boudě celý večer v klidu a my si tak všichni bez problémů užívali čerstvého burčáku. Jinak má ale Ajka u mě i nějaký ten škraloup: od té doby, co hárá, přímo extrémně pečlivě čte veškeré dostupné pesemesky a asi si vybírá psího "ženicha". Aby se dostala ke všem důležitým informacím o psech, kteří na vegetaci zanechali zprávu, občas ji nachytám, jak olízne počuraný list, nebo...tuhle jsem ji nachytala, jak si opatrně a s takovým tím přiblble provinilým výrazem cosi nese v tlamě. Klacík nebo šišku by takhle opatrně nenesla! Stačilo říct "co to máš Ajko?" a už schlíple vyplivla bobek po nějakém psíkovi, který asi byl tak zajímavým potenciálním partnerem, že si jeho pach nejspíš chtěla vzít s sebou do šaliny na čtení... Co dodat!