Bylo nebylo, bylo jednou jedno neuvěřitelně hodné a šikovné strakáče

Luxus v pohodlí domova a předvedení strakáčí dokonalosti. :-) 

Ajuška má vytříbené stravovací návyky. Teď je asi trochu nešťastná z toho, že jsem jí je namáčením granulí pokazila a nemůže se chovat jako slečinka. Její oblíbený způsob stravování je totiž na pěkně prostřeném ubrousku. Nejraději si vezme do tlamky tři čtyři granule, odnese si je do pelíšku nebo na odpočívací podložku - povlak z polštáře - a tam je pěkně jako u stolu spořádá. A pokud jí dáme křupku z kosti, kus kloubu nebo jinou laskominu jako třeba kousací kostičku, odnese si ji také do pelíšku a s nonšalantním výrazem ji tam pomalu ale jistě sní do posledního kousíčku.

Jak se poslední týden ochladilo a často prší, Ajka se na několika místech kůže osypala. Nebyli jsme si jistí z čeho a proč a vyrazili jsme proto na veterinu. Nejprve paní doktroka měla vyloučit kožní parazity - "tak uděláme na krku na jednom z těch zarudlých míst seškrab, udržíte ji?" No aby ne, strakáči jsou přece šlechtění na laboratorní pokusy. :-D Ajku vůbec nezajímá, jestli jí někdo něco někde bodá nebo co, raději se věnuje oblečení dotyčného člověka, určitě na něm bude spousta zajímavých pachů nebo třeba v kapsičce pamlsky!!! Nebyly, to je ale smůla...:-D Parazité se v kůži žádní netetelili, tak teď ještě jednou pořádně prohlédnout charakter zarudlých míst, probrat všechny změny v poslední době, stravu a Ajčin běžný režim. Na reakci na potravinovou složku to rozhodně nevypadá, spíše na kontaktní reakci. Ajka má stále ještě řídký štěněcí kožíšek a je proto vystavena působení veškeré vegetace, kterou se prodere. Pravděpodobná příčina? Reakce na trávy po prodírání se vysokým travním porostem (no a kterého psa by to nebavilo;-)) a dost možná i na vodu z řeky. "Vždycky ji po kompletním namočení v řece koupete? No tak to ještě změníme šampon na speciální pro podrážděnou kůži. Teď ji chvíli šamponujte co tři dny, no, ale, víte, ten šampon by měl působit minimálně pět minut, ideálně deset, aby kůži pomohl zklidnit. Snad ji aspoň těch pět minut nějak dokážete ve vaně udržet..." Je vidět, že paní doktorka ještě nezná úžasnou strakáčí povahu. Když jsem bezstarostně odvětila, že to určitě zvládneme, myslím, že si paní veterinářka myslela své. Ale já taky! ;-) Jen jsme přijely domů, šup s Ajuškou do vany a jde se na to, ať máme to protivné svědění zase pryč a kůži jako dřív. Na poličku jsem si dala mističku se super extra odměnami - okrájené kousky masa z kosti, z níž má Ajka zalívací vývar na granulky. Hned ze začátku jsem Ajce za první pochvalu, jak hezky nehybně ve vaně čeká, dala kousek té voňavé dobroty. V tu chvíli Ajka pochopila, co jí tentokrát kyne z dobře vykonaného povelu za úžasnou lahodu, a mohla se snaživostí přetrhnout.:-D Hezky jsem ji namočila a pomalu šamponovala. Až bylo konečně hotovo, posadila jsem ji ve vaně a dostala povel zůstaň. Byla jak vytesaná ze skály. Teď mě napadá, že příště budu muset toho vzorného psíčka vyfotit, protože se tvářila jako reklama na výrobce těch šamponů. :-D Mohla jsem i z koupelny odcházet, nechávat ji tam zavřenou samotnou s těmi voňavými pamlsky, a ona seděla a seděla a ani se nehla. No prostě strakáček první třídy a odměny si rozhodně zasloužila. Po osmi minutách už mě to přestávalo bavit, tak jsem si řekla, že pejsku položím. Už jí ale začínalo být trochu chladno, tak se jí lehat na tu studenou mokrou srst a vanu nechtěloooooooooo. Ale nakonec si řekla, že za tu dobrotu to stojí a vydržela ještě ležet, dokud jsem trápení neukončila. Potrénovala si aspoň z lehu sednutí a ze sednutí postavení :-) a pak už jsem ji jen oplachovala, chválila a pořádně vymývala šampon. Vzápětí Ajka slupla večeři a lítala po bytě jako šílená, jakmile ale na chvilku přestala lítat, upadla okamžitě do hlubokého spánku a nabírala síly na večerní řádění. :-)