Bilance

Co s nechodícím magorečkem?!

Jaká je bilance po týdnu léčby a klidového režimu? Noha se Ajce spravuje pomalu. První dva dny se odmítala pohybovat venku jakkoliv jinak, než cvalem na třech nohách. To jí bylo zatrženo. Pak přišla na to, že vlastně i na té bolavé tlapce se docela dá stát. Zvláště, když napadl sníh a bylo nutné jej prorývat čumákem a zahajovat tryskoběhy tryskostartem. Ovšem na zhruba metrovém vodítku to nebylo tak úplně snadné. A proč jen ta panička u toho tak křičí?! Má taky pobíhat, když je tak nááááááádherně nasněženo!

Připadala jsem si, že mám na vodítku vystátého dostiháka. Pro nekoňáky překlad: vystátý dostihák jest dostihový kůň, jenž z nějakého důvodu nesměl několik dní ven z boxu, čili po připnutí na vodítko a vyvedení ze stáje chodí po zadních, frká, cválá na místě, případně u toho ještě řičí a vyhazuje přední či zadní částí těla (nebo oběma zároveň). Ajka po vyvedení na venčící procházku (klidový režim pro ni znamená tři maximálně desetiminutové venčící vycházky denně) začne tančit na místě, v setině vteřiny se objeví o půl metru dál než byla, poskakuje po různém počtu nohou, frká, startuje do trysku nebo se fascinujícím způsobem plete pod nohy. Udržet ji v přiměřeně klidném pohybu na krátkém vodítku a přesvědčit ji, že opravdu lítat nesmí, cválat po třech taky ne, a hlavně že by si měla vzpomenout na nějaké venčení, je nadlidský úkol!

Při pozdně večerním venčení s Radovanem (musela ho vzít přece ještě aspoň na chvíli vyvětrat ven na mráz) se Ajce díky jejímu zmatečnému neuspořádanému pohybu na krátkém vodítku podařilo vběhnout Radovanovi pod nohy akorát tak nešťastně, že jí přišlápnul zrovna tu zraněnou tlapku. Samozřejmě druhý den noha opět nateklejší, hřála, s ohledem na poslední dávku protizánětlivého léku jsem Ajku raději ještě jednou donesla na kontrolu k naší paní veterinářce. Měla bych spočítat poměr počtu návštěv veteriny a cvičáku za tento rok, řekla bych, že bude vyrovnaný.

Podávání protizánětlivého léku bylo tedy Ajce ještě o pár dní prodlouženo, přičemž za věrné a časté návštěvy už nám další prohlídka ani nebyla účtována... Dále jsem se dozvěděla, že díky naší frekvenci úrazů se zvažuje zavedení akce 2+1 zdarma při opakovaném úrazu stejné nohy (již tři postižené nohy naše šance na využití slevy výrazně zvyšují...) a že nejlepším řešením bude pořídit druhého psa, protože chromajzlík je vždy jen jeden, úrazy si způsobují na střídačku. Takže bychom vždy měli nějakého psa schopného pohybu. Dobrá rada nad zlato, že? :-D

Doma se Ajka baví tím, že se nás snaží vyprovokovat ke hře, chce házet míček nebo se přetahovat o veselé párky na šňůře. Když (opět) neuspěje, zhrzeně se zavrtá pod pelech a čeká na další vhodnou příležitost k provokaci.

Ze mě se pomalu stává odborník na převazování zvrtlé tlapky a také specialista na nošení psa v přepravce... Asi získávám kondici, protože mi nošení Ajky pomalu přestává vadit... 8-)

A na závěr důkaz toho, že i nevyřáděný strakáč občas skutečně usne!