Bedla za bedlou
Konečně babí léto, jak má být!
Letos bylo takové sucho, že u nás na jižní Moravě nerostly skoro žádné houby. Konečně ale v září trochu sprchlo a díky tomu se začalo dařit i podhoubí a vyrazily plodnice. Nesmírně jsem se zaradovala, protože už jen cestou ze zahrádky, pokud jsem zvolila delší variantu přes Holednou, potkala jsem přímo na cestě nebo hned u ní dostatek bedel a pýchavek, abychom si je mohli osmahnout k večeři. S houbami se ale samozřejmě vyrojili i houbaři. A to byste koukali, jaký umí být houbař pro naši pesu bubák. No totiž houbař, člověka sbírajícího houby do igelitové tašky vlastně za houbaře ani nelze považovat... A přesně takováhle paní Ajku vyděsila, jako už dlouho nic. Šly jsme na vycházku Holednou (co taky vymyslet pro háravku lepšího, než cestu oborou, kde psi smí pouze na vodítku...). Po cestě do kopce jsme kus před sebou viděly paní, která sbírala houby do velkého modrého igelitového sáčku na odpadky. Prakticky se nehýbala, jen se tak pohupovala nad suchým listím na okraji cesty a zřejmě se snažila zaostřit zrak a mezi listím spatřit houby. Vzhledem k lehkosti sáčku se jí to asi moc nedařilo. Ale teď si představte paní, která se divně pohupuje, kolem nohou jí povlává modrá igelitka a opravdu nejde poznat, cože to tam vlastně dělá... Ajka se už na dálku naježila, že by jí ridgeback mohl závidět, o pankáčích ani nemluvím. Naježená byla pruhem srsti snad od čumáku až po konec ocásku. Jak je zvykem při spatření něčeho podezřelého, Ajka zastavila, čučela a frkala. A protože jsem jí nutila jít dál po cestě bez ohledu na podezřelou paní, pohybovala se Ajka takovými divnými přískoky s mezipauzami strnulosti kamenného psa, a stala se podezřelou pro změnu pro onu paní, která ji pak upřeně pozorovala a asi si myslela, že mám s sebou nějakého hrozně agresivního trhače. :-D
Na oplátku za srpnový výlet do Chocně, pozvali jsme kamarády s jezevčíkem Dickem, ať přijedou za námi do Brna, podívat se na naše krotké zvířecí osazenstvo obory. Kupodivu se nám podařilo shodnout na termínu, takže jsme na pátek státní svátek vyrazili v pěti lidech a třech psech na Holednou. Ajka když uviděla před domem Dicka, vědoma si své nejsilnější hárací vůně a ochotná k nakrytí jakýmkoliv psem v dosahu, radostí počůrala souvislě několik metrů chodníku a zblbla Dicka v prvních pár vteřinách natolik, že se mu mozek zatemnil a po zbytek vycházky už Dickovi v hlavě soupeřily pouze pudy lovící s pudy rozmnožovacími. A byť šla Ajka většinu vycházky připnutá v postroji a odkázaná na opačnou stranu cesty než Dick, nezapomínala ho neustále nějak provokovat a vnadit. Stejně tak každého kolemjdoucího psa. No prostě co si budeme namlouvat, Ajka se chovala jako psí prostitutka... Málokterý pes ji minul bez povšimnutí...
Výlet Holednou byl naprosto perfektní, kromě množství bedel a hřibů jsme potkali také daňky, muflony, perličky, kozy bezoárové, divočáky, veverky, lidi a jinou zvěř. U malé ZOO jsem slibovala potkat i pávy, protože o pár dní dříve jsme tam cestou ze zahrádky s Ajkou potkaly páva, stojícího asi metr od cesty a naprosto nezúčastněně pozorujícího naši dvojku... Tentokrát byli pávi jinde v areálu, ale perličky nezklamaly, jako obvykle byly mimo svůj oplocený prostor a poflakovaly se kolem cesty v lese... Dick měl u výběhu divočáků doslova amok, protože jeho lovecky založený mozeček prostě nedokázal pochopit, že a) divočáci si ho absolutně nevšímají a b) nemůže je jít lovit. To byla křivda dvojitá a přímo tragická! Tak alespoň využil situace a když jsme šli kolem plotu a uviděl tam ležet divočáka opřeného zády téměř o plot, prostrčil Dick čumák plotem, drapl do zubů pár štětin a pokusil se za ně kance vytáhnout skrz to oko v plotě. Mohli jsme se potrhat - divočák spal, o ničem nevěděl, a Dick se ho snažil se vší svou jezevčíčí urputností protáhnout ven za pletivo... Opravdu jsme se tak zlomili smíchy, že nikdo nemohl sebrat zbytek dechu, aby to Dickovi rozmluvil. 8-)