Strakáč není ovčák!

Světoborné zjištění! ;)

Divný nadpis co? Přece je úplně jasné, že strakáč není ovčák! Ale občas si to musíme opakovat, abychom neměli pocit, že nesmyslně plýtváme energií, co se snah o výchovu a výcvik týče. :o) Před upadnutím do depresí se pak musíme včas rozpomenout, že jsme si nepořídili pracovní plemeno, ale potrhlého a občas taky poťouchlého strakáče.

Ajka je ve své podstatě sobec a nezapomíná v prvé řadě myslet na sebe. Tím nenarážím na "práci za úplatu", na tom nic špatného není, i my jsme rádi, když jsou naše pracovní výkony ohodnoceny výplatou. Ajka ale nemá tendence projevovat svou lásku k pánečkům tím, že by s bezmeznou oddaností plnila jejich povely bez ohledu na své pohodlí. Ba právě naopak, pohodlí je zpravidla na prvém místě. Pokud je zima, nemůže nikdo počítat s tím, že by slečna strakatá zůstala v odložení bez zabalení do patřičné vrstvy kožichu navíc (rozuměj po násilném odění psa do vesty jako ochrany před chladem je teprve možné požadovat po něm dlouhodobé odložení). Je-li Ajce zima, neváhá se zahřát pohybem, "pokud tedy pánečkové po mě něco chcete, zahřejte si mě (ale ne tou protivnou psí vestou proboha!), a já pak zpomalím a začnu vás zase vnímat". Běží-li strakatá v rámci lekce na cvičáku nějaký maličký parkur pro radost a vzpomene-li si, že má zrovna žízeň, nemá nejmenší problém odběhnout si k věcem, ochutnat vodu ze všech přítomných psích misek, a následně se vrátí do parkuru s výrazem "tak dobrý, teď už to můžeme dokončit paničko"... :o)

Ajka má doma zákaz vstupu do kuchyně a do ložnice. Dodržuje ho. Pak se ale náhle stane... Třeba čistím klec Bobrovi (morčeti jménem Bobr) a Ajka jako obvykle vše bedlivě sleduje za prahem kuchyně. Pokračuji v práci, otočím se a náhle hele - strakatá, asi ani neví jak se to stalo, ale stojí o metr a půl dál v kuchyni u Bobrovy klece a nadšeně se s ním očuchává. Výhrůžně se jí zeptám, co tam dělá, na což strakatá neodpoví, ale jediným plavným skokem vzad - bez ohlédnutí a bez otočení - se ocitne v původní pozici za prahem kuchyně... Nebo se může stát, když člověk pomalu usíná a strakatá si mezitím už asi myslí že pánečci spí, že se strakatý stín ze svého pelechu vplíží do ložnice. Ajka potichučku zalehne u skříně vedle postele a tak deset minut tam odpočívá, než je jí už na zemi moc tvrdo a vrátí se do předsíně do pelechu... Pokud je Ajka zrovna na zakázané pozici v ložnici a někdo vstane a nevšimne si jí (takže jí nevynadá a nevyžene ji), počká strakatá partyzánka, až dotyčná osoba vyjde do předsíně, a pak se tak potichu, že ani hrubé polštářky tlapek nezaškrábou o povrch koberce, přemístí do pelechu, stočí do klubíčka a dělá, že tam takto spí celou noc... 8-)

Nejhodnější strakáček na světě! :)

Nejhorší je nevyzpytatelnost toho, jak se naše potrefená strakačka kdy bude chovat. Jsou dny, kdy má evidentně chuť poslouchat, chová se jako vzorný pes a vlévá do duší pánečků nádhernou čirou radost z toho, že to konečně všechno funguje. Jsou ale také dny (a proč je jich tolik), kdy strakatou nezajímá nic jiného než čtení stopiček v trávě, pesemesek načůraných na vegetaci a při setkání se psem se chová tak, že má člověk obavy, že pokud si s tím kolemjdoucím psiskem rychle nezačne hrát, asi Ajka dostane infarkt nebo si definitivně zauzluje nohy. Někdy slečna strakatice vypadá, jako by ji píchla vzteklá včela, neumí se pohybovat jinak než tryskem, při pomalé chůzi předníma kráčí a zadníma cválá, takže vypadá jako slepená ze dvou samostatných půlek psa, které se nejsou schopny domluvit. Případně se tváří, že zadaný povel opravdu slyší poprvé v životě a vůbec neví, jak by na něj měla reagovat. A někdy se všechny tyto nálady sejdou dohromady a to už je vážně na budku!!! 8-)

A pak je tady již několikrát zmiňovaná schizofrenní stránka Ajčiny povahy, tedy pracně "vydřená" poslušnost v opakovaných situacích. Například poklidně ležící pes na hodině flamenka (ať si kdo chce tleská, dupe, mlátí kastanětama, tenhle nejklidnější a nejhodnější pes na světě prostě leží na pelechu u topení a nic ho nerozhází); Ajka zavřená v boudičce kdekoliv - strakatá socha vydávající zvuky pouze v případně akutní potřeby vyvenčení; nejklidnější a nejhodnější pes na světě schoulený pod nohama pánečků v MHD a nevšímající si čehokoliv kolem, no a tak podobně. Přesně takhle se vyrábí klamavá reklama, protože už několikrát se mě lidé ptali, cože je to za plemeno a jak je to úžasně klidný a poslušný pes a jak na mě krásně oddaně kouká, a pak jim vysvětlujte, že to je jen zdání, že za normálních okolností je to ta nejpotrhlejší střela na světě a bezvýhradná poslušnost rozhodně není její pravé jméno... :o)