Pes sklerotik

A překvapivě se nejedná o psího důchodce...

Tak jsme zase s Ajkou vylezly na zkoušku... Na zkoušku ZZO - nejjednodušší ze všech, pohodovou, nenáročnou, opravdu základní. Termínově nám seděla akorát na cvičáku v Komárově, ale když je to zkouška z věcí, které Ajka dávno zvládá levou zadní, tak co bychom se bály! Umožnili nám tam i jeden trénink, abychom si cizí prostor vyzkoušely, Ajka cvičila naprosto báječně a tvářila se jako strakatý ovčák. Pampelišky kvetly, ptáci cvrlikali, čmeláci bzučeli a panička měla radost a těšila se, jak to Ajka všem předvede, jak umí takový strakatý poděs krásně pracovat.

Mno asi jsme udělali někde nějakou chybu v organizaci. Základním problémem asi bylo, že jsme Ajku ráno před zkouškou nevzali pořádně vylítat. Druhou chybou asi bylo, že Terezka doufala, že Ajka všechno zvládne jako při nácviku. Třetí chybou asi bylo, že byla Terezka příšerně nervózní. Čtvrtou chybou asi bylo, že pampelišky kvetly, ptáci cvrlikali, čmeláci bzučeli a Ajka měla všecko na háku... :o)

Předpříprava před zkouškou byla pohodová, v přilehlém prostoru cvičáku jsme s Ajkou pocvičily hezký oční kontakt při chůzi, odložení vleže, polohy, obraty, všechno šlo jako na drátkách. Pak jsme došly na plac a...a zase se to stalo. Ajka opět potvrdila svou nevyzpytatelnost, kterou bychom mohli eufemisticky nazvat "náhlá skleróza". Ano ano, Ajuška v půlce cviků zapomínala, cože jsem po ní vlastně chtěla.

Prvopočáteční volno a přivolání začalo klasicky, bezproblémové odběhnutí pesy a její tryskokolečka s čucháním okolo. Nicméně po přivolání Ajka napřed vyběhla ke mně, pak ale náhlým zkratem mysli nabrala kruhovitý směr a až ve druhém kole si vzpomněla, že vlastně jsem ji volala, posadila se značně nakřivo a vzpamatovala se až při povelu k noze. A šup, dva bodíky pryč.

Při ovladatelnosti na vodítku, obratech a polohách následovaly cviky za sebou rychle, takže strakatá nestihla zapomínat, chodila hezky s očním kontaktem a vůbec se velmi snažila. No a pak...pak přišlo odložení za pochodu vleže, cvik, který Ajka dává levou zadní...a vypekla mě úplně stejně jako na zkoušce OBZ. Tak jo, já si teda sednu, jo? Nebo víš co, já si tady trochu počuchám a pak si vlastně teda sednu. Tak řekněte, neutrhli byste jí hlavu za takovou náhlou sklerózu?! Docela jistě vím, že si ze mě prostě dělala srandu... Při nácviku se ani jedinkrát v historii nestalo, že by si nelehla, ať už jsme trénovaly kdekoliv... Šup, pět bodů z možných deseti za cvik ztraceno...

Aport, který měla krásně "naklikaný", byl zapomenut zcela, ale to vypadalo na hodně vážnou sklerózu, protože Ajka radostně vyběhla pro aport, deset centimetrů před ním se náhle začuchala, pak si vzpomněla na aport, sebrala ho a rozběhla se k rozhodčímu. Následně zjistila, že tento pán ji jistě nevolal, pustila aport, začala čuchat, pak si vzpomněla na mě, sebrala aport, přiběhla ke mně a tak nějak si zapomněla sednout. Stála přede mnou s aportem v tlamě, vítězoslavně vrtěla ocasem a z očiček jí zářilo radostné VZPOMNĚLA JSEM SI NA TEBE PANIČKO! :D Já už měla tmu před očima. Pouštění aportu a přiřazení k noze už bylo ukázkové, pouhé tři ztracené body byly asi soucitným gestem, protože upřímně řečeno, v tento den nedal pořádně aport žádný pes a všichni prováděli nějaké skopičiny... I tak jsem se propadala hanbou a z uší mi šlehaly střídavě blesky a střídavě jsem rudla studem a spáleninou ze slunce... :D

Dlouhodobé odložení ani speciální cviky nám žádné problémy nečinily, takže výsledné ohodnocení Ajčiny poslušnosti bylo "prospěl" (kupodivu jen o jeden bod a už by to bylo "prospěl výborně", neuvěřitelné!), a z paniččiny strany bylo ohodnocení Ajčiny poslušnosti mírně řečeno nezveřejnitelné. Zajímavé je, jak rychle za sebou se dokáže vystřídat stes-strach-vztek-zoufalství. :) Nudíte se? Pořiďte si strakáče a choďte s ním na zkoušky z poslušnosti!!! :o)

Na fotky ze zkoušky se můžete podívat tady.

Fotek se nám za poslední měsíc nashromáždilo povícero:

Výjimečně máme fotky z kousání, a to hned dvě alba, jedno ze začátku března a druhé hned o týden později, kdy poprvé kousal i strakatý puberťák Ron.

Máme za sebou i řadu výletů, třeba koncem března na Váté písky a na zemědělský a lesnický veletrh v Brně a v dubnu jsme dovolenkovali v Českém ráji, ze kterého máme hned dvě fotoalba, jedno klasické skalákové s procházkou srdcem Hruboskalska a druhé na Kozákov a do Betlémských skal.