Tiskový mluvčí

22.02.2012 20:18

Děláte to také tak? :-)

 

V domácnosti, která čítá jednoho psa na dva pánečky, dochází k zajímavému jevu. Pokud pes něco provede a jeden z pánečků ho kárá nebo k němu mluví, druhý zaujme pozici tiskového mluvčího psa. Příklad situace: Radovan přijde z práce a je oblažován běžnou dávkou strakáčího vítání. Z chodby ke mě do kuchyně doléhá nadšené psí funění a dupání a Radovanova slova "nech toho, já tam tu ruku nedávám proto, abys ji mohla olizovat, ale protože si potřebuju rozvázat tkaničky." No pochopte, v takové situaci už se chechtám a nemůžu si odpustit poznámku, že Ajka mu přece chce pomoct, aby se mu rozvazovalo líp, ne! ;-) Podobně třeba pokud jím v obyváku a Ajka mi v jednom kuse cpe do klína právě žužlaný uzel a já jí už po třetí říkám, že ho nechci, že jím, Radovan se do toho vloží se slovy, že nějaké hloupé jídlo mi přece nemůže bránit přetahovat se s Ajkou o uzlík! Často se pak stane, že člověk po nějaké době nepohodlného sezení zjistí, že má už půl hodiny pod zadkem míček nebo plyšáka, kterého mu nadšený strakáč přinesl jako dar a výzvu ke hře... A další komentáře jsou hned na obzoru! :-)

Ajka se dostala do nejsilnější fáze hárání a já mám odpočinkový režim. Ještě o víkendu sice Ajka vyžadovala dlooooooooouhé vycházky, posledních pár dní ji ale nějaké chození jako takové vůbec nezajímá. Tak jak vždy kolem mě rotuje, lítá, loví klacíky a lístečky a dělá všechno proto, aby se tlapičky dotýkaly země nejdéle na setinu vteřiny, teď naše vycházka probíhá od čuchání k čuchání. Ajku venku nezajímá vůbec nic jiného než potenciální psí partneři a rozeběhne se leda od sloupu ke krtinci a od krtince ke křovíčku. Už i Radovan, který s ní chodí jen na poslední noční venčení, byl značně rozčarován, když Ajka nepřičupla jako obvykle hned kousek od domu na trávníčku, naopak se tvářila, že ji čurání ale vůbec nezajímá, tahala ho od křovíčka ke křovíčku a ani opakovaná výhrůžka, že se tedy jde domů bez čurání, ani následná otočka ke vchodu, neměly valný úspěch. :-D A přátelé, tak já to mám s Ajkou teď celé dny. :-))) Už jsme málem přišli k dalšímu psovi: napřed se k nám v pondělí na Holedné připojil takový voříšek vzhledově nejpodobnější Border teriérovi, zcela bez pánečka a zjevně na průzkumu terénu... Byl vůči naší háravce tak nevtíravý, že jsem ho musela nakopnout, aby se mu myšlenky přesunuly zpět do hlavy. No a po návštěvě na Lesné jsme mohli přijít k roztomilému buldočkovi Maxovi, který ve společnosti Ajky zcela ohluchnul a byl ochotný s námi jet až na kraj světa. Jo jo, Ajka je teď prostě pro pejsky neodolatelně voňavá!

A co se týče poslušnosti? Když Ajka začala hárat, první den, kdy začala mírně barvit, museli jsme se jí strašně smát. Pokaždé, když se venku vyčurala, vrátila se na to místo, důkladně svůj podpis očuchávala a tvářila se strašlivě nechápavě, jestli tato zpráva je opravdu od ní. :-D Já si libovala, jak při hárání začala být pozorná, poslušná, hodná, no prostě úúúúúúúúúžasná! Tak už mě to nadšení přešlo. Protože poslušnost Ajku přešla s přechodem do fáze "jsem ochotná přijmout psa". Doma se dá krásně cvičit, to jo, ale venku jí mozek vůbec nefunguje. Abych se nemusela rozčilovat a být na ni zbytečně tvrdá, namísto poslušnosti jsem venku zapracovala na jiných věcech, jako je dodržování vzdálenosti od paničky, nedobíhání na konec vodítka a podobně, takže máme velké úspěchy na jiných frontách a spokojené jsou obě zúčastněné strany. :-)