Stěhování

Odříkaného chleba největší krajíc!

Nesnáším stěhování!!! Asi proto se naše kancelář stěhuje podle aktuálních dispozic tak aspoň jednou za dva roky, abych byla stále ve střehu. :D Poslední stěhování, které nás postihlo v průběhu tohoto léta, bylo o to vtipnější, že zatímco celá prodejna už byla na nové adrese, šikulové z O2 naprosto nebyli schopni nám přesunout linku na internet, takže jsem v kanceláři zůstávala na adrese původní, denně pendlovala na novou adresu pro zboží, které bude nutné zaslat přes e-shop zákazníkům, a pak zpět do kanceláře. V místnosti za již prázdnou prodejnou jsem si připadala jako kapka ztracená v moři. Ještěže mi společnost dělala Ajka!

Ajka se rozhodla utužovat mi nervy svým způsobem: v nečekaných okamžicích začala ze spaní vrčet tak hlubokým hrdelním zvukem, že jsem u stolu vyskočila asi půl metru nad židli a srdce se mi pokusilo vyskočit z těla. Jindy si zase zívla takovým tím zpívavým způsobem, že jsem se celá vyděšená běžela podívat do prodejny, jestli mi tam nechodí nějaké děti. A tak podobně. Že jí každý den na část pracovní doby mizím do neznáma jí nijak zvlášť nevadilo, v práci už jsme chválabohu kritický hlasitě vycí žalozpěv zlomili, takže Ajka vždy jen vyhlížela, kdy se vrátím zpět, a po mém návratu zaujala pohodlnější pozici a spala dál.

Když už konečně bylo na řadě stěhování kanceláře, měla jsem už dopředu noční můry, jak to zase všechno budu balit a vybalovat... Že by Ajka přiložila tlapky k dílu, to se říct nedá, abych se o ni ještě nezabila, raději jsem ji nechala zavřenou v boudičce. Ajka tak měla úžasný dokumentární pořad o tom, jak se hromada věcí balí do krabic... Nikdy bych neřekla, že máme tak chlupatého psa. Ty poklady návějí chlupů, co se za nábytkem za ten necelý rok nastřádaly, to byl MAZEC! Další strakáč by se z toho dal složit... Jojo, divím se, že se do toho nepustili moli! :D

Pár fotek z poslední doby.