Roční Ajuška Bonasa Sorbus

K narozeninám dostala rozum... :-)

Přestože jsme se k Ajčinu prvnímu hárání upínali s myšlenkou, že možná dostane rozum, ve skrytu duše jsme tomu tak úplně nevěřili. Ale světe div se, ono to opravdu funguje! Jó, hormony jsou hormony. Ajka opravdu začala dostávat rozum. Tak hlavně, zmizelo to její šílené vystartování tryskem po vypuštění navolno, jako by pochopila, že smysl života opravdu není běžet co nejrychleji a co nejdál. A dokonce došlo k takovému obratu, že se venku čas od času po nás ohlédne, jestli nás ještě má. To předtím neexistovalo! :-D

Také některé dosud nenáviděné povely začala brát na milost. Povel "lehni" už není nutné doprovázet zalehnutím na pejsku, aby opravdu celé své strakaté tělo položila až na zem, a dokonce konečně začala plnit povel "zalez" v MHD (znamená zavrtat se pod ukázanou sedačku). Celkově začala mít větší zájem o pánečky i venku, ačkoliv samozřejmě stále dostává křeč, jakmile vidí psa, a prostě nedokáže svůj pohled odtrhnout. Za každé mrknutí zpět na pánečky sice dostane mlsík, ale to víte, společenské kontakty jsou prostě pro takovou mladou slečnu důležitější! :-D Také je už možné ji zklidnit při hraní s jiným psíkem, třeba když je pejsek nejen mladší, ale i o dost menší, už se nám daří Ajce vysvětlit, že ho nesmí honit a skákat po něm, ale má si s ním hrát hezky vleže. No zkrátka, dokáže teď věci dříve nevídané!