Ocásek jako spínač

Konečně byl čas zapsat nějaké novinky!

Máme zas jeden super zážitek z obran. Zatímco všichni ostatní psi se můžou potrhat, když přichází na plac, Ajka hezky způsobně pomalu jde, vrtí ocáskem a neštěká. Vydrží jí to až do okamžiku, kdy si stoupneme na plac a čekáme, než si figurant vybere z rukávů ten odpovídající pro Ajku. Tuhle jsme tak došly na plac, Ajka stála, vrtěla ocáskem a vyčkávala. Ti, co čekali až přijdou na řadu, se začali smát, že Ajce asi nedochází, že už je na place. Tak jsem jim vysvětlila, že stačí jediný spouštěč, a stračena začne řádit. V tu chvíli jsem Ajku chytla za ocásek a ta okamžitě začla štěkat, vyskakovat asi metr a půl do výšky a div ve vzduchu nedělala salta. Komplet všichni odpadli smíchem, včetně našeho figuranta... 8)

Když se asi před rokem začaly u Ajky objevovat silné vychovatelské instiknty vůči pubertálním výrostkům, kteří se nechovají dostatečně slušně podle psí etikety, začaly se objevovat i jiné vlastnosti spojené s dospíváním a ustalováním psí povahy. Ajka občas předváděla vychovatelské snahy i v okamžicích, kdy na to neměla právo a kdy z hledisla psí etikety ona byla ta, která se chová nevhodně. Vzhledem k její submisivitě si toto chování dovolila jen na mladší, ale pokud by byla sebevědomější, zřejmě bychom se potýkali s docela velkým problémem. Nám ale bylo proti srsti i její vzteklé chování vůči mladším psím ročníkům. A nejen to. Jak je v tomto psím věku zvykem při "růstu hřebínku" psí povahy, začala si najednou Ajka hlídat svoje - pelech, hračku, pamlsek. Byť jsme toto chování od mala potlačovali, v tomhle věku to zčistajasna přišlo samo. No, měla holka krušné období, protože jsme jí odmítli její nově nabyté sebevědomí a změnu povahy tolerovat. Jakmile začala někoho terorizovat, okamžitě jsme jí vysvětlovali, že takhle ne. Stalo se tak třeba, že na návštěvě u kamarádů, když si za ní přišla malá psí kamarádka hrát a Ajka ležela na své dece, zavrčela a štěkla na ni Ajka tak, že byla nemilosrdně odvlečena do vstupní chodby a zbytek návštěvy tam strávila na samotce. Nejhorší teroristické chování projevovala vůči Gině, na kterou v té době docela obstojně žárlila. Vůči Gině občas dokázala Ajka projevit takovou nevraživost, že bylo opravdu nutné ji doslova vytahat za kožuch, aby si uvědomila, že takhle opravdu ne. Naštěstí je Gina zlatá povaha a nelámala si s Ajčiným chováním hlavu, spíš naopak, neustále se ji snažila udobřovat a předcházet si ji. A to byly časy takové, že jsme Ajku museli při návštěvě Giny u nás zcela separovat, protože vážně vypadala, že by byla schopná malou teriérku opravdu napadnout, jen aby jí ukázala, že toto je Ajčina domácnost...

Po půl roce intenzivních bojů s Ajčinou měnící se povahou konečně můžeme konstatovat, že jsme toto chování zcela utlumili. Teď už jediné výchovné chování předvádí vůči pubertálním výrostkům, kteří se ji pokouší nakrýt i proti její vůli... :D Se psími mlaďochy jinak vychází bez problémů a s malou Ginou dokonce spává v jednom pelechu. Byť naše výchovné zásahy vypadaly docela tvrdě a pro někoho možná přehnaně, na Ajku zapůsobily jak měly. Hřebínek jí zase spadnul a je z ní opět ta bezproblémová hravá Ajuška. :)

Posledního čtvrt roku tak nějak nebyl čas ani na novinky ani na třídění fotek, ale pár fotogalerií jsme zvládli: vaření gulášku na zahradě s kamarády, trhání jablek s pejsky, dovolenou v Českém ráji a jiné vycházky a řádění.